Po opravdu dlouhé době jsem se dostal na pár dnů do Prahy a řádně jsem si to užil. Předem jsem si naplánoval návštěvu mnoha barů a podniků zaměřených na jídlo, pivo, víno a kávu. Postupně se mi podařilo během tří dnů navštívit 17 různých zařízení a akcí (13 bylo předem plánovaných a 4 akčně zařazené).
Nebudu zde publikovat všechny recenze na základě jedné návštěvy, ale dovolím si napsat ke každému místu několik postřehů.
Vinohradský Parlament — moderní pivnice s dobrým jídlem. Velký prostor znamená bohužel i neskutečný hukot. Systém v zásadě funguje a obsluha je celkem svižná a příjemná (samozřejmě ne všichni, někdo je zde vyloženě v práci). Ochutnali jsme vývar ze žebra a oháňky, „roastbeef“ z dančího hřbetu a pomalu taženou kulatou plec. Jídlo velmi dobré a za slušné peníze. I když se oprostím od toho, že je koncept založen pouze na Staropramenu, tak bych sem s přáteli na pivo stejně nikdy nešel. Nelze si zde v klidu povídat a užívat pohodovou atmosféru.
Beer Geek Bar — pivní bar s neskutečným množstvím točeného piva. Různé pivní styly a ze všeho čiší absolutní novota a modernost (nabídka piv na LED monitoru apod.). Prostředí působí tak nějak sterilně, kamarád o tom prohlásil, že se tam cítí jako v cukrárně. Bohužel tu bylo úplně plno, takže jsem nic neochutnal.
Black Angel’s Bar — bar, který je součástí hotelu U prince, přímo na Staroměstském náměstí. Je umístěný do sklepení historické budovy ze 12. století a nabízí členitý a velmi zajímavý interiér. Navíc to tady opravdu žije (včetně živé hudby). Vzhledem k lokalitě mají velmi přátelské ceny a kdo má rád míchané nápoje od klasiky po ultra modernu, tak si to zde opravdu užije. Nenechte se odradit vstupem do baru přes staroměstký luxusní hotel, opravdu to za to stojí.
Rum House — nenápadný podnik v Žitné ulici, kteý jsme objevili zcela náhodně. O to větší pecka to pro nás byla. Rum máme rádi a zde je opravdu z čeho vybírat. Na baru je k dispozici více než 500 druhů a navíc ochotný a znalý personál, který umí kvalifikovaně poradit.
Můj šálak kávy — vlajková loď pražírny Doubleshot. Prostředí možná maličko nesourodé, ale já se zde cítil velmi dobře. To bylo umocněno i přijemným personálem. Dali jsme si snídani a nemáme výtky ani k jídlu (anglická klasika a omeleta) ani k nápojům (capuccino, espresso). Prostě sem se kdykoliv rád vrátím.
EMA espresso bar — je spíše moderním barem než kavárnou. Úsporný interiér má zajímavou atmosféru. Někdo si v tomto prostředí libuje, na mě působí možná maličko stroze a neútulně. Na druhou stranu kvalita, kterou zde nabízejí, je opravdu špičková. Na kávu a dort (měli jsme čokoládový s červenou řepou) si sem zajdu kdykoli rád. Na delší posezení bych pravděpodobně volil jiný podnik.
Farmářské trhy Náplavka — jsem rád, že toto v Brně nemáme. Byl bych chudý jako kostelní myš. Velmi pestrá a široká nabídka pečiva, ovoce a zeleniny, nápojů, čerstvého i vyzrálého masa a všemožných dalších lahůdek navíc obohacená skvělou atmosférou.
Maso a kobliha — jednoduše řeznická hospoda, kde můžete koupit maso nebo si dát jídlo a pivko a to vše v té nejvyšší možné kvalitě. Absolutní příjemno a útulno doplněné pohodovým a přesto profi personálem. Milý byl přístup majitele podniku, který se stále pohyboval v kuchyni i mezi hosty, s nimiž si povídal a také je sám obsluhoval.
Monolok cafe — další kavárna s příjemným moderním interiérem a útulnou zahrádkou. Velmi dobrá káva i dort s lesním ovocem. Jen ta obsluhující slečna tam byla asi za trest a servis by mohl být nápaditější. Trochu škoda.
Prosekárna — tento obchod znám virtuálně velmi důvěrně. Seznámení v osobní rovině proběhlo také k všeobecné spokojenosti. Můžete si tu vybrat z mnoha druhů šumivých vín Prosecco, ochutnat italskou kávu a domácí delikatesy. Je potřeba si včas uvědomit, jaké máte přepravní možnosti, jinak si pak připadáte jako soumar. Nicméně pro mě je Prosekárna takový svěží bublinkový ráj.
Zlý časy — pivnice rozdělená do tří pater, v každé samostatný výčep, který nabízí 8-15 druhů piv. Vzájemně se prolínají ve 2-3 druzích, jinak odlišné. Nevyhovoval mi systém, kdy jsme seděli v horní části a když jsme chtěli pivo z jedné ze spodních, tak jsme si tam museli dojít a na místě ho zaplatit. Nabídka jídel byla v sobotu v osm hodin večer značně omezena, jen 3-4 druhy „steaku“, utopenec a hermelín. Dal jsem si nakonec Rib Eye za nějakých 190 kaček, což je zadarmo, a nebyla to žádná hrůza.
Prague Coffee Festival — kdo chtěl, tak si tuto akci mohl opravdu užít. Já to mám maličko zastřené tím, že jsem během tohoto víkendu naštívil dost kaváren, takže jsem byl zmlsaný. Nicméně jsem ocenil například možnost ochutnat stejnou kávu v různých způsobech zpracování – natural x honey – připravené ve stejnou chvíli stejným způsobem na filtru.
Pivovarský dům na Ječné — toto byla nouzovka na oběd, kdy nás vypeklo zavřené Nota Bene :( Bohužel to jako nouzovka i dopadlo. Jejich vlastní pivo není špatné, ale celkově tam na mě vše působilo dojmem, že se tam zastavila doba před 20 lety a to nejen prostředí, ale bohužel i pivo a jídlo. Hodně málo muziky za dost peněz. Neplánovaná zastávka, která se nepovedla.
Mamacoffee Vodičkova — další neplánovaná zastávka (neděle se celkově dost hroutila, spousta podniků v neděli odpočívá). Zde to pro mě dopadlo tak, že tam mohu kdykoliv v krizi hopnout na kafe, ale plánovaně tam moje kroky nic nepovede.
Kulový blesk — další neplánovaná zastávka a tentokrát povedená. Klasická pivnice s velkým výběrem točeného piva z malých pivovarů (cca 15-20 druhů). Seděl jsem na vyhřívané zahrádce, kde jsem mohl i v polovině listopadu večer sedět v triku. Svižná a znalá obsluha (dost jsem je testoval a opravdu věděli, co dělají). K pivku jsem si dal slušný tatarák za pár korun.
I Need Coffee — další z novějších espresso barů. Možná díky velmi příjemné a komunikativní obsluze jsem se zde cítíl ještě lépe než v EMA. Velmi dobře připravené capuccino i espresso z maďarské pražírny Casino Mocca.
Čestr — tento podnik bych doporučil opravdu každému, kdo má rád maso. Vše, co se tam během naší návštěvy odehrálo, dávalo jasný smysl a my jsme si to patřičně užili. Moderní a přesto velmi příjemné prostředí. Netuším, kolik je tam přesně míst (odhaduji okolo 150). Napočítal jsem přes 20 lidí v personálu. Po našem příchodu ve 12 hodin bylo uvnitř asi jen šest hostů a ta přesilovka personálu se zdála maličko komická. Ovšem během hodiny byla restaurace najednou obsazena více než ze dvou třetin a personál se nezastavil. Vše fungovalo jako na drátkách. Kvalita surovin a jejich zpracování byly na velmi vysoké úrovni a ač se mi původně zdály ceny maličko vyšší, musím napsat, že to pravděpodobně byly nejlépe utracené peníze za zážitek v restauraci. Slovo zážitek jsem zvolil zcela záměrně. Dali jsme si dvě tříchodová menu. Menu si sami poskládáte z předkrmu (možnost i polévky), pečeně a steaku. Každé menu jsme si poskládali jinak, abychom ochutnali co nejvíce. Opravdu je dobré mít hlad, když sem jdete. Zaručeně vám bude líto nechat cokoliv na talíři. Měl bych vyzvednout především maso, ale to jsem čekal, že bude skvělé – o tom tato restaurace je. Proto vyzvednu zcela netradičně jejich domácí hranolky – opravdu pecka. Už nebudu hledat další oslavná slova, nechám si je až po příštím výletu do Prahy. Vím určitě, že Čestr nevynechám :))
Nejnovější komentáře