První návštěva této nové restaurace v rámci festivalu jídlo z blízka.

Zlatá veverka

Restaurace se pyšní tím, že jako jediná v Brně nabízí Budvar z tanku.  Toto bohužel není to co by mě sem nalákalo, ale někdo to třeba ocení.  Ve včerejším parném počasí bylo ve sklepním prostoru restaurace velmi příjemně.  Z interiéru jsem maličko zmatený. Nápad na výzdobu dobrý, ale někde to umělec s lidovou tvořivostí již maličko přehnal. Třeba vykrmení čuníci vypadají spíše jako přežrané myši.
Uvnitř restaurace (potažmo na menu jídlo z blízka) jsme byli sami.  Možná i toto se kladně odrazilo na servisu. Profesionální, komunikativní, příjemný.  K menu jsme si na místě doplatili párování s vínem. Objednali jsme si také kohoutkovou vodu, která nebyla účtována.

  • Pošírované filátko z bolena dravého v rosolu na víně, prokládaný mladou mrkví z Komendovi ekofarmy, servírovaný s košíčkem žitného chleba upečeného v naší restauraci   –  Takový průměrný předkrm – ryba chutnala jako ryba, ale vzhledem k použité úpravě a množství rosolu bych si nedovolil tvrdit zda to byl bolen či pstruh.  Rosol byl hodně hutný a málo ochucený.  Možná záměrně, aby vynikla chuť ryby.  Pro mě by bylo atraktivnější použít méně želatiny a rosol naladit více do kysela.   Domácí chléb zcela ztratil stopy domáckosti lehkým opečením v nějakém stroji na topinky. Pro mě zklamání.
    Napárování s irsai oliver od Tetura bylo pěkně trefené a vínko ač je to spíše voňavka, tak mě překvapilo „šťavnatou“ kyselinkou.
  • Konfinovaná roláda připravená z bio kůzlete chovaného na Horňácké farmě, plněná žemlovou nádivkou s čerstvou meduňkou a ředkvičkami, podávaná s teplým pyré z červené řepy a domácími bramborovými plackami – Celkově jídlo velmi slušně provedené.  Roláda měla být konfitovaná – u této úpravy jsem zvyklý, že je maso zároveň křehké a měkoučké. V tomto případě tento efekt nenastal a maso bylo maličko tužší, ale přesto chutné.  Nádivka byla ochucena dosti výrazně muškátem. Za její přednost považuji křupavé kousky ředkviček – hodně dobrý nápad a jinak celkem nudnou nádivku zvedli určitě o stupeň výše.  Bramborové lokše velmi slušně provedené.  Za nejlepší z celého jídla považuji pyré z červené řepy.  Poměrně hladké, sem tam křupavý kousek řepy.  Lehce pikantně naladěné, přesně jak mám rád.  Tady se mi opravdu trefili do chuti.
    Napárování s chardonnay opět od Tetura také nebylo špatné.  Možná bych zvolil ještě plnější víno s nižším zbytkovým cukrem, ale určitě to nebyla špatná volba.
  • Domácí meruňkový koláč, zdobený snítkou meduňky a pusinkou šlehačky – Dezert extrémní velikosti – rozdělil bych na 2-3 porce.  Servírován na zajímavém talíři ozdobeném veverkou, vysypanou z moučkového cukru.  Koláče mám hodně rád, ale meruňkový asi nejméně.  Oceňuji ale sezonnost a 100% lokálnost suroviny. Koláč byl podávaný teplý a byl dobrý.
    Párování s poměrně suchým Cabernetem od Tetura mi úplně nesedělo. Toto víno bych si představil spíše u pořádného steaku z hovězího, případně zvěřiny.  Víno bylo navíc podáváno na cca 23 -24 celsiusích a už se nemělo moc kam pohnout.

Návštěvy určitě nelituji a časem se stavím vyzkoušet něco ze stálého jídelního lístku – mimochodem forma jídelního lístku – semiš desky s logem Budvaru a uvnitř jednotlivé listy v euroobalech – to je dost hrůza.

Share This